Ochrana a obnova lesa musí mít přednost před finančním ziskem z prodeje dřeva. Podle předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) SR Karla Mitríka se hospodaření v lesích na Slovensku řídí nejednotnými pravidly a investice do obnovy a výsadby lesa jsou nedostatečné.
Pokračoval, že udržitelné hospodaření se dřevem s důrazem na společenskou a ekologickou hodnotu lesa by mělo mít přednost před ziskem z prodeje dřeva. Konstatuje to na základě výsledků kontrol ve státních, obecních a vojenských lesích SR. Kontroloři identifikovali několik příkladů dobré praxe. Národní autorita pro externí kontrolu doporučuje, aby vláda připravila komplexní plán ochrany a obnovy lesů na Slovensku.
„Budoucnost našich lesů bude záviset na klimatické změně, cenách dřeva a především na vyřešení rozporu mezi ekologií a ekonomikou. Měli bychom klást větší důraz na ekologickou a společenskou hodnotu lesů do budoucnosti. Bez lesa není života,“ zhodnotil Mitrík.
Kontroloři NKÚ v posledních letech prověřovali nakládání s lesním majetkem celkem ve 37 subjektech lesního hospodářství. Na Slovensku lesy pokrývají 41% území, více než polovinu obhospodařuje stát. V současnosti se na Slovensku nacházejí historicky největší zásoby dřeva, je to důsledek aktuálně nižší poptávky po dřevní hmotě, a tedy i poklesu těžby. Podstatně se také zvýšil dovoz, zejména jehličnatého dřeva ze zahraničí, což snižuje konkurenceschopnost domácích zpracovatelů.
Ze zjištění vyplývá, že státní politika lesního hospodářství má vytyčené cíle, nemá však sjednocená pravidla pro jejich dosahování. Subjekty, které obhospodařují les ve veřejném zájmu, mají různé právní formy a vykonávají svou činnost podle různých zákonů. Všechny subjekty měly schválený program péče o les, ale tyto klíčové dokumenty byly vypracovány na základě různých specifických technických a ekonomických přístupů. „Stát by měl jasně určit, jaká legislativa je pro tyto podniky závazná a jaká by měla být jejich optimální právní forma tak, aby při tvorbě zisku zohledňovala i veřejný zájem,“ vysvětlil Mitrík.
Srovnání výsledků kontrol ukázalo i příklady dobré praxe, které by mohly být zavedeny ve všech lesohospodářských podnicích. Jedním z nich je integrovaný systém online evidence vytěženého dřeva, monitorování pohybu dřevní hmoty či přejezdu nákladních vozidel, jaký využívají ve vojenských lesích. Zároveň je třeba zlepšit kontrolu správné kvalifikace dřeva, neboť kvalitativní podhodnocení dřevní hmoty vede ke snížení příjmů a také vytváří prostor pro korupci. Veřejné obchodní soutěže, elektronické aukce dřeva a dražby považuje kontrolní úřad za základní nástroje pro transparentní a efektivní prodej.
Z ekonomického hlediska nejlépe dokázaly surové dřevo během loňského roku a roku 2019 zpeněžit městské a obecní lesy. Zatímco ve vojenských lesích získaly průměrně 43 eur za hektar, státní lesy téměř 47 eur, lesy vlastněné samosprávou získaly více než 53 eur za hektar. Je to však způsobeno i tím, že komunální lesy měly ve srovnání se státními nižší podíl kalamitního dřeva a nižší náklady na těžbu. Lesohospodářským podnikům se nedařilo dodržet zásadu, aby se část příjmů z prodeje dřeva vrátila zpět ve formě pěstování nových sazenic. Nežádoucí trend snižování nákladů na ochranu lesa pokračoval. Podle národní autority pro oblast externí kontroly by měli obhospodařovatelé zvýšit podíl financí na obnovu lesa.
